|
|
Ochrana druhů sov žijících na území České republiky v mezinárodním, unijním a národním právu Evropy
Jašek, Petr ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Ochrana druhů sov žijících na území České republiky v mezinárodním, unijním a národním právu Evropy Abstrakt Na území České republiky se vyskytuje deset druhů sov. Kdysi hojně rozšířený řád masožravých ptáků čelí v posledních dekádách bezprecedentním tlakům změny krajiny a civilizačním nárokům, v jejichž důsledku se evropské populace sov zmenšují. Z těchto důvodů vzniká potřeba ochrany sov na úrovni jednotlivých národních právních řádů, na úrovni unijní legislativy i ve sféře mezinárodněprávních závazků. V první části této práce jsou přiblížena biologická specifika sov a jejich ekologický a hospodářský význam. Druhá část práce dále sleduje právní mechanismy, celkovou úroveň právní ochrany sov a aplikaci norem na ochranu sov v mezinárodním, unijním a národním právu. Na mezinárodněprávní ochranu sov je kladen důraz z důvodu velké fluktuace ptačích druhů napříč státy i kontinenty. Právo Evropské unie zase přináší nebývale úspěšný model sjednocování národních právních řádů ve společné úpravě ochrany životního prostředí včetně druhové ochrany nebo zvláštní územní ochrany. V rámci zkoumání úpravy ochrany sov a souvisejících ustanovení v národních právních řádech jsou analyzovány a komponovány legislativy České republiky, Slovenské republiky a Francouzské republiky. Souvisejícím tématem je ochrana biologické...
|
|
| |
|
|
Význam dravců (Accipitriformes, Falconiformes) a sov (Strigiformes) v agrocenózách a antropogenní faktory, které je ovlivňují.
Seligová, Renáta
Diplomová práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany a antropogenní vlivy, které ovlivňují početnost dravců a sov v agrocenózách. Význam těchto predátorů jako biologická ochrana polních plodin proti hlodavcům se v posledních několika desetiletí probouzí ze zapomnění a je snaha zkoumat vztahy mezi dravci a jejich kořistí, aby byla lépe pochopena celá problematika. Do záchranných stanic bylo v letech 2015-2017 přijato celkem 8 693 jedinců myšilovných dravců a sov. Je nutno brát ovšem v úvahu, že zranění dravci a sovy se do záchranných stanic dostanou jen asi z 1%, velká část zraněných hyne mimo místo zranění nebo slouží jako kořist dalším predátorům. Velká část důvodů příjmu do záchranných stanic byla kvůli zranění a to nejčastějším bylo popálení na elektrickém vedení (30,63 %), zranění způsobené dopravním prostředkem (21,85 %) nebo náraz na překážku (9,33 %), výjimkou ovšem nebylo ani zranění jiným živočichem, poškození peří z důvodu počasí nebo postřelení člověkem. Celkově u 42,45 % případů nastala smrt. Z toho u 23,96 % případů došlo k úhynu a v 18,49 % případů bylo nutné jedince utratit, k tomuto kroku bylo potřeba přikročit převážně u jedinců popálených el. zařízením nebo kde došlo ke střetu s dopravním prostředkem. Na základě těchto dat jsem dále vyhodnotila mírů ohroženosti dravců a sov antropogenními vlivy. Poslední část mé práce byla zaměřena na posouzení vlivu biologické ochrany proti hraboši polnímu (Microtus arvalis). K posouzení jsem si zvolila poštolku obecnou (Falco tinnunculus) a káni lesní (Buteo buteo) na území o velikosti 100 km2 kde podle literatury hnízdí průměrně u obou druhů dravců 26 párů. K výpočtu jsem zohlednila několik faktorů. Výsledkem bylo, že populace poštolky obecné odebrala ze stanoviště 52 767 hrabošů za rok a populace kaně lesní 177 708 hrabošů za rok. Následně jsem odhadla predační tlak na hraboše 12,9 %. I když číslo není zanedbatelné, bylo by odvážné tvrdit jednoznačně, zda biologická ochrana funguje či ne. Existuje v této problematice nespočet proměnných, které je potřeba zohlednit. Můj výsledek odhadu byl spjat se střední populační hustotou hraboše polního, tedy v případě nástupu gradace by se rapidně snížil. Naopak ale právě draví ptáci a sovy mohou uspíšit pád populace po gradačním vrcholu a udržet delší časový úsek před začátkem nové gradace.
|
|
|
Péče o zraněné či jinak handicapované dravce (\kur{Falconiformes}) a sovy (\kur{Strigiforme}s) v záchranných stanicích
SLAVÍKOVÁ, Kristýna
Nejméně polovina našich dravců a sov je řazena do třech kategorií seznamu zvláště chráněných živočichů. Sloupy elektrického vedení, doprava a změny krajiny vedly k úbytku mnoha dravců a sov ve volné přírodě. Předkládaná práce zhodnocuje rozsah a úspěšnost návratu dravců a sov do volné přírody. Ve vybrané Záchranné stanici pro živočichy ČSOP Vlašim byly zpracovány veškeré údaje o přijatých dravcích a sovách. Jako podklad sloužila evidence ze záchranné stanice v období let 2009 2013. Nejvíce z Falconiformes byli přijímáni jedinci Buteo buteo a Falco tinnunculus. Nejčastější příčinou přijetí do stanice byla zranění způsobena dopravními prostředky nebo popáleniny elektrickým proudem. Ze Strigiformes byli nejvíce přijímáni jedinci Asio otus a Strix aluco. Nejčastěji byla přijímána mláďata vypadlá nebo předčasně vylétlá z hnízda. Z celkového počtu dravců za sledované období byla vypuštěna zpět do přírody méně než polovina přijatých. Z celkového počtu přijatých sov byla vypuštěna do přírody pouze čtvrtina jedinců.
|
|
|
Metody individuální identifikace u vybraných druhů ptáků
Stopka, Pavel
Studie obsahuje návrh spolupráce Ministerstva životního prostředí s referenční laboratoří a souhrnnou studii zaměřenou na zmapování konkrétních metod prokazování původu zvláště chráněných druhů sov a dravců včetně zvážení výhod a nevýhod jednotlivých metod. Součástí studie je seznam pracovišť vybavených technickým zázemím umožňujícím analýzu DNA výše zmíněnými metodami.
|
|
|
Hnízdní biologie sýce rousného v imisních oblastech Krušných Hor
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Zárybnická, Markéta
Cílem studie bylo: a) vyhodnocení biotopů využívaných jedinci sýce rousného k hnízdění a k získávání potravy, a to mj. na základě dat získaných prostřednictvím telemetrie jedinců daného druhu (včetně odhadu velikosti domovského okrsku); b) vyhodnocení údajů o množství kořisti přinášené samcem za jednu noc na hnízdo v době inkubace a výchovy mláďat získaných prostřednictvím kamerových systémů umístěných v hnízdních budkách; c) vyhodnocení výše uvedených údajů ve vztahu k údajům o početních stavech populací drobných savců ve studovaném území získaných prostřednictvím odchytu do pastí během hnízdního období.
|
|
| |
host ::
RSS.